Bazalka je královnou italské kuchyně, nezaměnitelná chuť a vůně se hodí do mnoha pokrmů – těstovinám, rajčatovým salátům atd. Zároveň prospívá trávení, v čerstvém stavu obsahuje kromě vonných silic i řadu dalších pospěšných látek.
Bazalka je pěstovaná kvůli čerstvým lístkům, které můžeme průběžně sklízet od jara do podzimu. Nejlepší jsou čerstvé, lze je uchovat i mražené, naložené v oleji či pestu.
Sušené lístky najdou také uplatnění, samozřejmě s nimi můžeme taky kořenit, ale chuť a vůně jsou slabší. Připravit z nich lze i čaj, který podporuje trávení. Protože jde o velmi oblíbenou bylinku, byla vyšlechtěna do mnoha variet. Bazalka může mít vyšší i zakrslý růst, hladké i zkadeřené listy, žlutozelenou nebo červenou barvu, citrónovou či skořicovou vůni.
S výjimkou vytrvalých druhů je bazalka letnička. Předpěstovávat v nádobě za oknem ji můžeme již počátkem března. Na venkovní záhon sazeničky vysazujeme ve druhé polovině května, kdy nehrozí přízemní mrazíky.
Bazalka vyžaduje teplé, slunné a před větrem chráněné stanoviště. Substrát by měl být výživný. Nejchutnější částí rostliny jsou mladé listy. V průběhu léta má bazalka tendenci vykvétat. Vrcholky je proto třeba pravidelně zaštipovat, podpoří se větvení. Bazalka velmi rychle obráží.
