Jemná, něžná bylina, které byly odedávna přisuzovány kouzelné účinky. Uměla přičarovat lásku, přinášela dobrou náladu a veselou mysl, kdo se jí dotkl, tomu se vyhýbali zlí duchové. Sekáči na poli si ji přidávali do jídla, aby je chránila před jedovatými hady. Dobromysl také patřila mezi kvítí, které se na svátek svatého Jana trhávalo, aby ochránilo lidi i domácí zvířata před nemocemi.
V naší kuchyni na ni poněkud pozapomínáme, ale v některých zemích je kořením doslova nepostradatelným. Ve francouzské kuchyni, hlavně na jihu se bez ní kuchaři neobejdou, v Mexiku je mimo jiné koření součástí chilli, těžko si bez ní představíme špagety nebo pizzu.
Z vědeckého rodového jména Origanum, které mimochodem pochází z řečtiny v překladu napovídá, že jde o vonnou bylinu z hor, oros = hora, ganos = ozdoba je jasné, že španělské a mexické orégano není nic jiného, než naše stará dobrá dobromysl.
U nás se můžeme setkat hlavně s nejznámějším jejím druhem – Dobromyslí obecnou (Origanum vulgare) a v literatuře se uvádí dalších deset až patnáct druhů této rostliny. Patří mezi hluchavkovité a je příbuzná například s mateřídouškou, meduňkou nebo mátou.
Roste hojně v Evropě i Asii, miluje teplo a světlo. U nás ji proto budeme hledat hlavně na slunných stráních, doubravách a pasekách. Dobromysl obecná je vytrvalá bylina dorůstající výšky až 60 centimetrů, její lodyha je mírně načervenalá a chlupatá. Vyrůstá z dřevnatého oddenku, který má četné drobné výběžky. Kvete od července do září a kolem sebe šíří příjemnou vůni. Listy jsou vejčité, mají krátké řapíky a na lodyze rostou vždy po dvou proti sobě. Spodní dvojice listů jsou největší a postupně se zmenšují. Celá rostlina je prostoupena žlázkami, které ve svých drobných hlavičkách vylučují vonnou silici. Vylučování silice bývá charakteristické i u ostatních hluchavkovitých bylin.
K farmaceutickým účelům se nejvíce užívá nať, která podle dostupných zdrojů obsahuje nejvíce silice před polednem. Tou dobou tedy i nejsilněji voní a je nevhodnější čas na její sběr. Budete- li si chtít dobromysl usušit, mějte na paměti, že význam mají mladé a slabé lodyhy, které v tenké vrstvě umístíte ve svazečcích do stínu. Při umělé teplotě se dá sušit jen do 35°C. Používáme ji ke koupelím, během rýmy inhalujeme její páry, působí protizánětlivě. Pokud by vás tato bylinka při použití v kuchyni nezaujala, zkuste si z ní připravit alespoň čaj. Patří k nejlahodnějším, hlavně v kombinaci s mateřídouškou. Zbývá jen dodat, že za všechnu tu chuť a vůni je zodpovědná složitá aromatická látka thymol.
