Velmi rozšířený druh broučka, kterému lidově říkáme beruška nebo berunka. Jeho latinský název je Coccinella septempunctata a pojmenování získalo podle svého zabarvení. Septem – sedm a punctuatae – tečky.
Měří okolo sedmi milimetrů, tvar jeho těla je téměř polokulovitý, jen velmi mírně protáhlý dopředu. Má červeně zabarvená křídla, kterým říkáme krovky. Na každé straně jsou tři tečky a jedna vzadu společná pro krovky obě. Jedinci, kteří již přezimovali mají nádech do žluta či oranžova. Slunéčka jsou obecně považována za velmi užitečný druh. Dospělý jedinec Vaši zahradu zbaví asi 5000 mšic, larva je ještě žravější, jen během svého vývoje zkonzumuje asi 600 škůdců. Dále se živí sviluškami, červci a roztoči, žluté slunéčko s 22 tečkami dokonce chorobou padlím.
Nejznámější je slunéčko sedmitečné, ale existují i druhy bez teček, s dvěma tečkami, s čtyřmi tečkami, jednobarevná, pruhovaná i se čtrnácti tečkami žlutými i černými. V našich podmínkách se běžně vyskytuje asi 70 druhů a najdeme je všude tam, kde jsou mšice. Úmyslně byla zavlečena i do Severní Ameriky a běžně se tam vyskytuje. Najdeme ji na bylinné vegetaci, stromech, keřích, pod kameny
Na jaře samičky kladou do různých škvír nebo na spodní stranu listů až 2000 vajíček. Zhruba po týdnu, záleží na venkovní teplotě, se líhnou pestré, pohyblivé larvy. Zpravidla to bývá 30 – 60 dnů. Larvy mají šedočernou, nebo modročernou barvu, někdy s oranžovými a červenými skvrnami. Když se dostatečně vykrmí, zakuklí se.
Jak udělat zahradu pro slunéčka atraktivní? Nepoužívat chemické látky k hubení mšic. Upřednostnit pestrou skladbu rostlin. Ponecháme jim na zahradě kousek klidného místa jako noclehárnu v podobě hromádky spadaného listí, několika kamenů, nebo větví. Berušky mají velmi málo potenciálních nepřátel, při podráždění totiž z těla vypudí kapku páchnoucího sekretu a jeho hořká chuť odradí ptáky či jiné predátory. V nebezpečí předstírá mrtvého a bezvládně padá na zem – takzvaná katalepsie.
Slunéčka zimují ve skupině, která mohou čítat i stovky jedinců. Ukrývají se mezi kameny, pod kůrou, v odkvetlých květinách. Zkusme tedy neostříhat na zimu všechny rostliny a poskytneme tím vyhledávaný zimní úkryt. Přezimují ve stavu strnulosti. Stahují se také do lidských obydlí. A najdeme-li je zalezlé ve škvírách bytu, je dobré vynést je ven, mohlo by se stát, že si brouček vyčerpá zásoby, teplo v místnosti ho probudí a nová potrava ještě nebude k dispozici.
Můžete si zkusit zhotovit i jednoduchý úkryt pro berušky. Obyčejnou, dřevěnou krabici vystelte senem a drobnými, nalámanými větévkami, na její spodní straně nechejte malou škvíru a ukryjte pod keř. Na zahradě můžete nechat ležet i starou větev, nebo kmen se starou rozpraskanou kůrou. Hezky vypadá porostlá mechem a popínavou rostlinou.
Přesto, že mají slunéčka velmi málo nepřátel, žití jim ztrpčuje jeden druh drobných vosiček, jejichž larva se líhne uvnitř jejich těla a zaživa vyžírá jeho vnitřnosti. Doufám, že to není častý jev, abychom se mohli i dál mít koho zeptat zda do nebíčka nebo peklíčka.
