Naše domácí dřevina, hojně rostoucí po celém území naší země. Je pro nás jakýmsi poslem jara a první potravou pro včely.
Vrba jíva je opadavý dvoudomý strom až 12 metrů vysoký. Roste rychle a dobře snáší řez. Na půdu je nenáročná, poroste na suché i písčité půdě. Dožívá se až 50 let. Má ráda světlo a je velmi přizpůsobivá, vadí jí jen stálé přemokření. V nepříznivých podmínkách roste jen jako keř. Její koruna bývá košatá, borka je v mládí světle šedá a hladká, u staré jívy hluboce rozpukaná tmavě šedé barvy. Její listy jsou eliptického tvaru, na rubu plstnaté po celé ploše, špička čepele bývá zkroucená.
Kvete v březnu až dubnu, ještě před olistěním. Květům říkáme kočičky. Jsou to bílé plstnaté jehnědy. Samčí květy mají dvě žluté tyčinky s nitkami, samičí zelený pestík s přitisknutou bliznou. Před rozkvětem bývají stříbrné, po odkvětu žluté. Plodem je tobolka, která ukrývá drobná, ochmýřená semínka. Vrby se mezi sebou snadno kříží. Jejich zakrslé formy najdeme v chladném pásmu i za polárním kruhem.
Roste na pasekách, podél cest, pro svou nenáročnost se vysazuje na zdevastovaných územích po lomech i skládkách. Potkat se s ní můžeme i ve světlých lesích, lesníci ji ale zařazují mezi stromy plevelné. Funguje jako meliorační dřevina – zpevňuje porost. Velmi ceněná je mezi včelaři, protože obsahuje velké množství pylu a nektaru pro včelí pastvu. Dřevo se používá jako topivo.
Speciální druhy vrby se pěstují v takzvaných prutnících, k získání proutí pro košíkářské účely. Těží se ještě před rozkvětem, nebo těsně po rozkvětu, kdy se proutí nejsnadněji loupe a je v míze. Vrba jíva je živnou rostlinou pro motýla batolce červeného a batolce duhového a brouka tesaříka.
Větve s kočičkami jsou u nás chápány jako symbol jara a Velikonoc, řežou se do váz, dělají se z nich jarní dekorace. V květomluvě kočičky znamenají „Kéž se ti nic zlého nepřihodí.“ Že jsou odolné dokazuje i to, že otisky vrbových listů a prutů se našly v období třetihor.
Naši předkové se díky vrbám obešli bez aspirinu. Její kůra totiž obsahuje kyselinu salicylovou a látky tlumící bolest. Sbírá se v době vegetace, kdy se nejsnadněji loupe, potom se suší. Užívá se při nemocech z nachlazení, virózách, hnisavé angíně, mírní revmatické bolesti, zklidňuje střevní koliky. Škoda, že kůra byla vytlačena chemickými prášky. Odvarem, který působí proti lupům a plísním se oplachují umyté vlasy. Ošetřit můžeme nečistou pleť, je to výtečný pomocník při kožních problémech. Odvar si připravíme tak, že 40 gramů vrbové kůry dáme vařit na 15 minut do půl litru vody a dalších 15 minut ji necháme odstát.
V lékárně si můžeme zakoupit tekutý přípravek do koupele nebo zklidňující čaje. Na výběr máme více variant, například s meduňkou nebo ovsem.
