Podzim nemusí znamenat konec zahradnické sezóny. Naopak představuje vhodné období pro výsadbu mnoha ovocných stromů i okrasných keřů. Příznivé teploty půdy a vyšší vlhkost pomáhají rostlinám zakořenit ještě před zimou. Důležité je však správně vybrat stanoviště, připravit půdu a nezapomenout na následnou péči.
Podzimní výsadba poskytuje rostlinám důležitý náskok
Přestože většina zahrádkářů spojuje sázení nových rostlin především s jarem, podzim může být pro výsadbu stromů a keřů dokonce výhodnější. Půda si po létě uchovává určité množství tepla, zatímco nižší teploty vzduchu omezují odpařování vody.
Rostliny postupně přecházejí do vegetačního klidu, jejich kořenový systém však může pokračovat v růstu, dokud to teplota půdy umožňuje. Díky tomu mají na jaře lepší předpoklady pro rychlejší rozvoj.
Na podzim lze vysazovat například jabloně, hrušně, slivoně, rybízy nebo angrešty. Prostokořenné sazenice je vhodné umístit do země až po opadu listů. U stálezelených dřevin je naopak důležité zajistit dostatek času na zakořenění před příchodem silnějších mrazů.
Správné stanoviště rozhoduje o úspěchu
Při plánování výsadby nestačí zohlednit pouze současnou velikost rostliny. Důležité je počítat také s jejím budoucím růstem, nároky na sluneční světlo a vzdáleností od ostatních dřevin.
Zatímco ovocné stromy obvykle potřebují dostatek slunce, některým okrasným keřům, například rododendronům, vyhovuje spíše polostín.
Pozornost si zaslouží také sousední rostliny, které mohou ovlivňovat zdravotní stav nově vysazených dřevin. Typickým příkladem je rez hrušňová, jejíž původce využívá některé druhy jalovců jako dalšího hostitele.
Výsadbová jáma by měla být širší než kořenový systém. Její stěny je vhodné nakypřit, aby kořeny mohly snadněji prorůstat do okolní půdy. U běžných stromků se kořenový krček ponechává přibližně na úrovni terénu, zatímco místo roubování musí zůstat nad zemí.
Kyselomilné rostliny vyžadují odlišné podmínky
Zvláštní pozornost potřebují borůvky, azalky, rododendrony nebo vřesy. Tyto rostliny přirozeně rostou v kyselém prostředí a běžná zahradní zemina jim nemusí vyhovovat.
Pro většinu kyselomilných druhů je vhodné pH přibližně 4,5 až 5,5, konkrétní požadavky se však mohou lišit.
Při výsadbě je proto vhodné použít substrát určený pro kyselomilné rostliny. Samotné přidání hnojiva nevhodné půdní podmínky nevyřeší. Důležitá je rovněž propustnost půdy. Přestože tyto rostliny potřebují dostatek vláhy, dlouhodobé přemokření může poškodit jejich kořenový systém.
Po výsadbě nezapomínejte na zálivku a ochranu
Bezprostředně po zasazení je potřeba zeminu kolem rostliny přiměřeně přitlačit a důkladně zalít. Ani během vlhkého podzimu totiž nemusí mít kořeny dostatek vody.
Pro omezení vysychání půdy lze využít mulčovací kůru, která současně potlačuje růst plevelů a zmírňuje teplotní výkyvy. Neměla by však bezprostředně přiléhat ke kmínku.
Nově vysazené stromky mohou potřebovat oporu a ochranu před poškozením zvěří. S intenzivním přihnojováním je lepší počkat do další vegetační sezóny, pokud konkrétní rostlina nevyžaduje jiný postup.
Správně provedená podzimní výsadba tak může výrazně usnadnit jarní start zahrady. Rozhodující přitom není pouze termín sázení, ale především vhodné stanoviště, kvalitní půda a pravidelná kontrola vláhy.
Zdroj: Jan Růžička, AGRO CS
