Pod jménem amaryllis jsou pěstováni zástupci dvou rodu. Pravá amarylka je Amaryllis belladonna; je odolnější a lze ji v teplejších oblastech pěstovat i venku, zatímco druhy a kultivary choulostivějšího rodu hvězdník, Hippeastrum, u nás mnohem známější, s mnohem většími květy, se pěstují pouze jako pokojové rostliny.
Při koupi hvězdníku si raději vyberte velké cibule. Přestože jsou dražší než malé, investice se vyplatí, neboť z každé z nich vyrostou dva, někdy i tři květonosné stvoly.
Pro amarylky i hvězdníky lze použít jakoukoliv dobrou zem pro pokojové rostliny, zvláště je-li dostatečně propustná. Při sazení ponechte horní třetinu cibule odkrytou. Při úplném zakrytí by uhnívala.
Cibule druhu Amaryllis belladonna vysaďte na úpatí jižně orientované zdi, kde budou mít v létě maximum slunečního svitu. Mladé listy, které se objeví koncem zimy a začátkem jara, zde budou chráněny před nepřízní počasí.
Cibulky amarylky pěstované venku nepřesazujte. Během let se vytváří cibule nové, a vzniknou tak působivé trsy.
Aby hvězdník a amarylka napřesrok vykvetly, přihnojte je tekutým hnojivem s vysokým obsahem draslíku (ideální je hnojivo na rajčata). Když stříháte uvadlé květy, odstraňte pouze horní část květonosných stvolů. Živiny ze stonku se zatáhnou zpět do cibule a poskytnou v následujícím období energii novým květům.
