Bylinky plné zdraví a chuti – 2. díl

Dříve jsme voňavou kuchyň plnou bylinek znali spíše z filmů. Pěstování se však stále více rozšiřuje i do domácností a tak si velké množství bylinek můžete v květináčích či truhlících celkem snadno vypěstovat sami. Pravdou zůstává, že jakákoli živá rostlinka vaše bydlení výrazně zútulní a zpříjemní. Je-li tou rostlinkou navíc bylinka, přinese vám kromě atmosféry také spoustu čerstvé chuti, vůně a vitamínů.

Bylinková domácnost

Většina bylinek je nenáročných na pěstování. Dobře se bude dařit rostlince vypěstované ze semínek, stejně jako té, kterou si již koupíte ve vzrostlém stádiu. Pro domácí účely se nejvíce hodí čerstvá bazalka, dobromysl, levandule, máta, meduňka, oregáno, pažitka, petrželka, rozmarýn, řeřicha, tymián nebo šalvěj. Při správné péči vám bylinky udělají radost i v dalších letech, protože většina z nich se řadí k trvalkám.

Bylinky za tepla i za studena…

Bylinky můžete použít jak do studených, tak i teplých pokrmů. Svou neodmyslitelnou službu vykonají v salátech, pomazánkách, polévkách ale i v kombinaci s masitými pokrmy. Nebojte se a experimentujte. Nevíte-li zpočátku jak, věřte, že např. zeleninové polévce neuškodí ani petrželka či majoránka, zeleninové saláty vám oživí bazalka, estragon či provensálské koření a např. steakům prospěje rozmarýn. A co přidat na obyčejný chléb s máslem? No přece řeřichu…

Necítíte se dobře? Bylinky vám pomohou…

A to hlavně v období, kdy si je nemůžete natrhat např. na zahrádce či ve volné přírodě. V zimním období vám pak nezbývá nic jiného, než si je za nemalý peníz pořídit např. v supermarketu. Přitom stačí tak málo a máte je kdykoli při ruce. K pěstování postačí několik květináčů či truhlíků, kterým nesmí chybět otvor na odtékání přebytečné zálivky. Vhodnou zeminu pak vytvoříte smícháním např. 2/3 zahradnického substrátu s 1/3 umělého substrátu (keramzit, liaflor, perlit).
Protože většina bylinek potřebuje spíše kyselejší půdu, je lepší použít kvalitní zahradní substrát s příměsí rašeliny. Přidáte-li navrch ještě lžičku vápna, neuděláte chybu. Bylinky můžete také přihnojovat přípravky na zeleninu, ale pokud to není nutné, nedělejte to. Vypěstujte si co nejčistější a nejzdravější pomocníky. Pokud vám časem rostlinka již neroste (je tzv. vyčerpaná) nahraďte ji raději novou a silnou. Jen tak vám odvar z čerstvě utržené majoránky pomůže při kašli, dobromysl uleví bolavým zubům, šalvěj vydezinfikuje bolavý krk, máta pomůže při trávení a meduňka vás připraví k spánku.

Stříhat, štípat, zalamovat – prostě zkracovat…

Čím jsou rostlinky starší, tím víc košatí a větví se. Proto je třeba, abyste jejich růst regulovali. Můžete je sestříhat do úhledného „stromečku“, uštípávat jednotlivé vybočující výhonky atd. Neděláte to pouze pro celkovou estetiku rostlinky, ale hlavně proto, že je to pro ni prospěšné. Zaštipováním výhonků a květů šetříte rostlince energii, kterou by do jejich růstu investovala.

Kde se bylinkám daří nejlépe?

Jak již bylo řečeno, bylinky nejsou náročné a pěkně se jim bude dařit na světlém a slunečném místě (mají-li pak sluníčko 6 hodin denně, doslova si lebedí). Naopak, umístíte-li je na temné místo a nebudou-li mít k růstu dostatek světla, nevyvine se u nich plně chuť a i aroma bude slabší. Pokud tedy můžete, umístěte je poblíž okna nebo přímo na parapet směrem na jih, popř. na východ či západ. Co se týče teploty, jsou bylinky spíše teplomilné a vyhovují jim teploty kolem 22 – 25°C. Není to však pravidlem. Taková petrželka či pažitka má raději o něco nižší teploty cca kolem 19 – 21°C a uvítá i méně sluníčka (nejvhodnější je polostín). Nejlepší tedy bude, zjistíte-li si teplotní potřeby jednotlivých bylinek přímo u prodejce nebo např. na internetu. Stejně jako lidé nemají bylinky rády průvan. Jsou-li mu vystaveny po delší dobu, zmírají. Chovejte se k nim jako k ostatním rostlinkám, roste je, pokud je vzduch v místnosti suchý. Větrejte, pokud je půda neustále vlhá a hrozí ji plísně.

Bylinkové čaje: léčivé nápoje nevalné chuti? Nesmysl…

Každý z nás dělí čaje do několika kategorií. Základní a nejrozšířenější tvoří nejspíše čaje černé a ovocné. Existují však další a další druhy, ze kterých zmíním alespoň čaje zelené, bílé a bylinkové. Zatímco si většina z vás dopřává, např. po chvílích strávených v mrazivém dni, silný černý či ovocný čaj, k tomu bylinnému se odhodláváme spíše z donucení. Sáhneme po něm až po doporučení lékaře, když nás trápí zažívací obtíže, potíže zánětlivého charakteru atd. Mezi lidmi totiž stále panuje vědomí, že veškerý bylinkový čaj musí chutnat jako urologický anebo řebříčkový čaj. Ale to je velký omyl. Bylinkové čaje jsou nejen zdraví prospěšné, ale i chutné. Záleží jen na vhodné kombinaci. Bylinné čaje si můžeme připravit již naporcované z lékáren či obchodů, anebo si připravit vlastní směs. To ale doporučuji jen těm, kteří mají s bylinkami již nějaké zkušenosti. V tomto případě není na místě bezmyšlenkově experimentovat. Jde o to, že nejste-li alespoň krapet zkušený bylinkář, můžete si při vlastním sběru lehce zaměnit léčivku s jedovatou bylinou.

Připravujeme:

Odvary:

Připravujete-li odvar z tužších částí rostlin, např. kůry, větviček, plodů či kořenů, jeho získání je zdlouhavější než při přípravě odvaru z jemných květů anebo listů. U těch se odvaru docílí pouhým zalitím vroucí vodou a následujícím louhováním a slitím. Nejprve si tedy rozdělte tvrdší a větší kusy na menší části. Sušené nebo čerstvé části rostlin poté zalejte studenou vodou a přiveďte ji k varu. Vařte dle druhu a množství bylin přibližně 20 – 30 minut do doby, než se čtvrtina obsahu vyvaří. Poté odvar přeceďte a ihned požijte. Připravíte-li si ho ve větším množství, je dobré ho uskladnit např. ve sklenici s víčkem a uložit ho maximálně na 48 hodin do chladného prostředí. Jednotlivé druhy odvaru se mohou lišit, přečtěte si vždy příbalový leták, použijete-li k odvaru zakoupenou bylinu. Odvary se požívají v horkém či chladném stavu.

Nálevy:

Potřebujete-li zpracovat jemné části jakými jsou listy a květy, postupujte jako když si připravujete čaj. Po vylouhování, které trvá přibližně 5 – 10 minut nálev přeceďte přes jemné sítko. Můžete ho pít horký, vlažný nebo pro osvěžení i studený. Vždy si připravte jen množství, které ihned zužitkujete. Všeobecně platí, že se odvary ani nálevy neskladují. Takto připravený nálev (čaj) můžete dochutit např. medem, jste-li zvyklí sladit.

Tinktury:

U přípravy tinktur dochází ke zřetelné změně tzv. namáčecího prostředku. Tinkturu totiž získáme namáčením částí bylinek v alkoholu. Právě díky tomu získávají silnější účinek než u předchozích variant. Dalším kladem je možnost jejich skladování. Zatímco se nálevy ani odvary nedoporučují uchovávat, tinktury uložené v chladném prostředí vydrží s přehledem rok či dva. Tápete-li jaký druh alkoholu použít, vězte, že s vodkou nešlápnete vedle. Potřebujete-li „přebít“ nějakou výraznou chuť bylinky, která vám „nešmakuje“ použijte rum. Připravte si sklenici se šroubovacím víčkem a nalejte do ní alkohol s vodou, v poměru 25:75. Poté přidejte byliny (lze použít jakoukoli část) a uzavřete. Doporučuje se byliny nemíchat, ale připravit si jednotlivé tinktury, které se poté kombinují. Minimálně 2 – 5 minut obsah protřepávejte a poté nechce odležet na chladném a tmavém místě (sklepě, půdě) po dobu 14-ti dní a příležitostně opět protřepejte. Do lisu na víno vložte pytlík vytvořený z gázy. Prolívejte jím směs a lisujte. Přecezený roztok nalijte do sterilizovaných tmavých nádob a pečlivě je uzavřete. Na výrobu 1 litru roztoku alkoholu a vody počítejte se spotřebou cca 700g čerstvé nebo 200g sušené rostlinky.

Tinktura se doporučuje užívat 2x – 3x denně po cca 5 ml zředěných s 25 ml čaje, ovocných šťáv nebo obyčejné vody. Upozornění: k výrobě v žádném případě nepoužívejte masážní líh, průmyslový alkohol nebo denaturovaný líh!

Masti:

Příprava rostlinných mastí se dá rozdělit na tři části. Nejdříve rozpusťte půl kila vazelíny v nádobě ponořené do další nádoby s vroucí vodou. Přidejte sušené nebo čerstvé bylinky nadrobno nakrájené a za stálého míchání vařte přibližně čtvrt hodiny. Poté si připravte tkaninu a vzniklou směs skrz ní prolévejte do předem připravené sterilizované nádoby. Vzniklou mast nalijte ještě v horkém stavu do taktéž sterilizovaných kelímků k tomu určených (ti šikovnější mohou mast umístit do nádob ihned při překapávání přes tkaninu). Počkejte až mast dobře vystydne a poté kelímky uzavřete a uložte do chladu. Trvanlivost takto vytvořených mastí je asi 2 – 3 měsíce. Hlavní rozdíl mezi mastmi a krémy je ten, že masti neobsahují vodu. Mezi jejich klady patří ochrana pokožky, lepší hojení poraněných míst, rozpraskaných rtů atd.

Krémy:

Nejprve si rozpusťte vosk (stejně jako vazelínu – v nádobě ponořené do vroucí vody). Poté přidejte glycerin, vodu a sušené či čerstvé bylinky. Na 150 g vosku je zapotřebí přibližně 70 g glycerinu, 80 ml vody a 70 g čerstvých nebo 30 g sušených bylinek. Vše pečlivě míchejte a vařte po dobu tří hodin. Vzniklou směs poté přefiltrujte tkaninou nebo lisem na víno. Stále směs míchejte, až do okamžiku než vystydne a získá známou krémovitou konzistenci. Poté již můžete vzniklým krémem plnit sterilizované kelímky. Po vychladnutí je uzavřete a opět umístěte do temného a chladného prostředí. Krémy mají trvanlivost, stejně jako masti 2 – 3 měsíce. Výrobu krému neuspěchejte a každému procesu věnujte pozornost a trpělivost. Pokud proces uspěcháte, může se vám stát, že po smíchání tuku s vodou nedosáhnete spojení emulze a voda se vám bude oddělovat.

Redakce

Redakce

Redaktoři a redaktorky magazínu Kytičkování pro vás připravují atraktivní články o bydlení. Pokud byste také chtěli do magazínu přispět vlastním článkem nebo máte zájem o inzerci v magazínu, neváhejte nás kontaktovat.