Stálezelený keř, který mají lidé rádi především pro jeho dekorativnost. Roste v mírném až tropickém pásmu a existuje až 400 různých druhů. K nám se první rostliny dostaly kolem roku 1900 a vysazeny byly v zámeckém parku v Sychrově.
Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) u nás je nejoblíbenější a nejpěstovanější ze všech cesmín. Snáší i drsnější klimatické podmínky, docela dobře přezimuje. Slušet jí to bude ve skupinových výsadbách, hezká je i jako solitéra. Zasaďte ji na místo, které je chráněné proti zimnímu slunci nejlépe v polostínu. Na zimu je dobré ji chránit přikrývkou z chvojí. Ještě než přijdou mrazy se rostliny vyplatí důkladně zalít. V zimě ji vysušují větry a může namrzat, proto volte stanoviště chráněné i před větrem. Větší rostliny se mohou hůř ujímat, proto je lepší koupit si keříček menší.
Vysazuje se zásadně s kořenovým balem a to nejlépe na jaře, aby stihla do zimy dobře zakořenit. Všechny cesmíny mají tuhé, po okrajích zoubkované lístky. Koupit si můžeme i kultivary s listy panašovanými, to znamená, že jejich okraje mají žlutou či stříbrnou barvu. Mezi mnoha druhy cesmín najdeme i listy s nádechem do modra a jejich barevné kombinace.
Kvůli násadě plodů musíme sázet společně rostliny samčí i samičí. Samosprašný typ, který sám vytváří plody je kultivar J.C. van Tol. V květnu se začínají objevovat velmi jemné, drobné a příjemně vonící kvítky. Od září se vybarvují plody, které jsou intenzivně červené a na rostlinách se udrží téměř po celou zimu. Větvičky s kuličkami červených plodů jsou velmi dekorativní, používají se do květinových vazeb a využití nachází ve vánočních aranžmá. V anglicky mluvících zemích se stala symbolem Vánoc. Jako tradiční vánoční rostlina nechybí na žádném svátečně prostřeném stole. Atraktivní bobulky jsou ale nepoživatelné, jen několik málo plodů může zabít dítě.
Cesmína paraguayská (Ilex paraguariensis) – na jižní polokouli roste jako stálezelený strom, ze kterého se vyrábí proslulý nápoj maté. V přírodě dorůstá výšky až 20 metrů. Pro snadné sklízení listů se stromy nechají dorůst asi do 8 metrů a každé 3 až 4 roky se ořezávají koncové větve. Z nich se trhají lístky, které se potom suší a drtí. Obsahují dvě procenta kofeinu, třísloviny, vitamíny A, B a C. Odvar má posilující účinky a podporuje trávení. Čaj se svéráznou, poněkud natrpklou chutí, který zanechává v ústech příjemný, nasládlý pocit. Tradičně se podává ve vydlabané tykvi a pije se bambusovým brčkem.
Chtěli byste si cesmínu sami množit? Možné to je, mějte však na paměti, že zakořeňování trvá dlouho. Řízkování se provádí na podzim, zasít si můžete i semínka. Rostlinky rostou sice pomalu ale dožít se mohou až 300 let a to už je docela vysoké stáří. Pro udržení pestrobarevného kultivaru je dobré pravidelně odstraňovat zelené lístky, popřípadě jejich celé výhony.
Velkou výhodou cesmín je, že velmi dobře snášejí znečištěné ovzduší.
Recept na závěr – 30 gramů omytých a nakrájených listů cesmíny zalijte jedním litrem vařící vody a nechte 20 minut louhovat. Denně vypitá sklenička tohoto nápoje působí preventivně proti chřipce, nachlazení i kašli.
