Česnek – král koření

Česnek (Allium sativum) je určitě jednou z nejdůležitějších potravin na světě. Říká se, že každá bylina je na něco a česnek je úplně na všechno. Obsahuje silice a spoustu cenných látek, především síru, draslík, vápník, zinek, hořčík, měď, dále vitamín B, C a v listech provitamín A.

Základní informace a z historie česneku

Skládá se asi ze 70% vody, 6% bílkovin, 0,1% tuků, 0,9% vlákniny, 22% sacharidů a 1% minerálních látek. Snad jedinou jeho zápornou vlastností je zvláštní zápach, který na některé z nás může působit až odpudivě. Pomoci by mohlo rozžvýkat snítku zelené petržele nebo vypít sklenku mléka. Jeho účinných látek využívali už staří Číňané, Řekové a Římané. Všimli si jeho posilujícího účinku, pomocí česneku si uchovávali svou vytrvalost a sílu při stavbě pyramid a bouřili se, když jim dozorci omezili jeho dávky. Používali ho na rány způsobené hadím uštknutím nebo psím pokousáním, kloktali při bolestech v krku a zubů, dezinfikovali si jím trávící soustavu. Ve středověku se používal jako zaručený prostředek proti moru a Pythagoras ho ve své době nazýval králem všeho koření.

Česnek v medicíně a jako potravina

I v moderní medicíně se doporučuje sníst týdně dva stroužky syrového česneku. Už jenom proto, že naše doba s sebou přináší hojnost tučnějších jídel a česnek je činí stravitelnějšími. Má schopnost rozšiřovat cévy, pomáhá při arterioskleroze, pomáhá bojovat proti bakteriím způsobujícím průjmová onemocnění. Z pohledu alternativní medicíny je opravdu potravinou nad zlato. Postará se o vyčištění těla, má protiparazitické, protikvasinkové a protiplísňové vlastnosti. Na naše tělo působí jako harmonizační prostředek, který údajně čistí jak tělesné, tak i duševní sféry organismu. Potíráním čerstvým česnekem je možno se zbavit různých kožních neduhů, například bradavic i akné.

Lidé se začínají vracet od syntetické formy znova k jeho používání v kuchyni a to především v čerstvém stavu. Výborně se hodí do tvarohu, bramborových i zeleninových jídel, k masu, do polévek i majonéz. Můžeme si ho nasušit do zásoby nebo naložit do oleje jako pastu. Rozdělit lze na jarní a podzimní, na výběr máme hned z několika odrůd. Z jarní výsadby bývá úroda nižší. Je to rostlina, která poměrně dobře odolává mrazům a vysazovat na podzim se může i v chladnějších oblastech.

Dělení česneku

Dále bychom rozdělení mohli provést i podle „hlavičky“ na paličák a nepaličák. Ten prvně jmenovaný má uprostřed hlavičky palici, ten druhý jenom nať. Liší se od sebe i způsobem sklizně. Paličák sklidíme, když se stočený konec stvolu vzpřímí, nepaličák, když jeho nať začne žloutnout a poléhat. Pokud bychom chtěli ozdravit vlastní sadbu, použijeme dozrálá květenství česneku paličáku, ze kterého získáme pacibulky. Ty vysázíme z jara nebo na podzim mělce do řádků asi jeden centimetr od sebe. Tyto jednoduché cibulky v létě sklidíme a na podzim vysadíme jako stroužek. K výsadbě použíjte jen velké a zdravé. Těsně před výsadbou je dobré česnek namořit v 5% roztoku Sulky po dobu až 12 hodin.

Podzimní druhy sázíme od konce září do října a odrůdy jarní od března do května. Rýhy vyhloubíme tak, aby nad vrcholkem stroužku byly asi čtyři centimetry země a byly kolem 10 až 12 centimetrů od sebe. Řádky bývají vzdálené 25 až 30 centimetrů. Daří se mu v hlubších, lehčích půdách s obsahem humusu. Pozor, nesnáší přemokření a přímé hnojení chlévským hnojem. Ke hnojení se dobře hodí kompost a použít lze i průmyslová hnojiva na cibuloviny. Při přehnojení dusíkem bývá málo trvanlivý. Nepěstujeme ho na záhonech, kde byly jako předchozí kultura brambory, cibule a rajčata. Pro skladování by měl být bobře vyzrálý a suchý nejlépe spletený a zavěšený v copech.

Redakce

Redakce

Redaktoři a redaktorky magazínu Kytičkování pro vás připravují atraktivní články o bydlení. Pokud byste také chtěli do magazínu přispět vlastním článkem nebo máte zájem o inzerci v magazínu, neváhejte nás kontaktovat.