Při procházce podzimní přírodou často narazíme na neobvyklé útvary, které jsou zřetelné i na velké vzdálenosti. Způsobuje je drobný nenápadný hmyz, který je ve skutečnosti tak malý, že si ho většina z nás ani nevšimne.
Bejlomorky, žlabatky, roztoči a korovnice. Jejich jména pro mnohé z nás zní podivně a nikdy v životě jsme se s nimi nesetkali. Ale stačí se jen na některé zajímavé útvary na rostlinách podívat a hned je nám jasné, že jsou to ve skutečnosti staří známí. Mechovité rozčepýřené chomáčky na planých růžích, špičaté výrůstky na listech lípy, dužnaté kuličky na listech dubu.
Bejlomorky
Jsou velice malí a jemní komárci. Při své velikosti sotva půl centimetru se v nich vyzná jen odborník. Mají šest noh, dlouhá tykadla a pokud by jste je chtěli od sebe rozlišit, posuzovali by jste podle jednoho páru křídel. Tento drobný hmyz se řadí mezi dvoukřídlý hmyz a rozlišovacím znakem je jejich žilnatina. V přírodě je objevíme docela snadno, dospělí jedinci totiž kladou do rostlinných pletiv vajíčka, ze kterých se časem vylíhnou larvy. Když tato larva dorůstá, rostlinná pletiva bují a vznikají hálky. Bejlomorky se dokonce dokáží vyvíjet i na stéblech obilovin a způsobovat jejich zasychání a lámavost. Další druhy ohrožují borovice. Zapříčiňují opad borovic a zkracování jejich jehličí.
Žlabatky
Blanokřídlý hmyz, který má zploštělý zadeček a dlouhá tykadla, klade také vajíčka, ze kterých se líhnou larvy. Mají dvě pokolení vývojového cyklu a vytvářejí dva druhy hálek. Během vegetačního období je nejspíš najdete na spodní straně dubových listů. Jejich zabarvení bývá zelené, později zežloutnou a nakonec zčervenají. Na podzim spadnou se spadaným listím na zem a přes zimu z nich vylezou samičky, které kladou neoplozená vajíčka do dubových pupenů. Tyto pupeny se později promění ve velmi malé hálky, ve kterých se vývoj samiček a samečků teprve uskuteční. Líhnou se na jaře. Na mladé dubové listy kladou vajíčka a do podzimu vytvoří ony malé dužnaté kuličky. Různé druhy žlabatek najdeme i na máku, růžích, ostružiníku či žaludech.
Roztoči
I mnozí roztoči způsobují na rostlinách znetvoření. Napadají planě rostoucí dřeviny, jakými jsou břízy, javory, lísky, jasany a olše, ale také ovocné stromy. Jabloně, hrušně, maliníky, révu vinnou a švestky. Nejčastěji se v našich podmínkách můžete setkat s „prací“ vlnovníka lipového, který poškozuje listy lip.
Korovnice
Poslední velká hmyzí skupina, která hálky způsobuje. Patří mezi stejnokřídlý hmyz, mšice. Poškozují řadu jehličnatých dřevin. Na smrcích jsou jejich larvy příčinou zakulacených konců výhonů. Z rostlinných pletiv stromů vysávají šťávy a strom reaguje tak, že začne tvořit vejčité hálky. Další druhy korovnice poškozují například výhony a jehlice jedlí a douglasek. Pokud se sejde na jednom stromě víc škůdců, stromy zkracují jehlice, hnědnou a někdy i hynou.
