Dříve se hortenzie objevovaly téměř v každé zahrádce. Naše babičky mívaly tento opadavý dřevnatý keř vysazený většinou v předzahrádkách pod okny a býval jejich velikou pýchou.
Stále častěji ale nově vyšlechtěné druhy začínají zdobit i dnešní moderní zahrady. Koho by nenadchlo jejich květenství, skládající se z množství malých a nenápadných květů? Mohou být kopulovitá i plochá, obklopená nádhernými korunovitými kalichy. Základní barvou je bílá. Bíle kvetoucí rostliny snášejí i přímé slunce, těm barevným svědčí spíše polostín. Modré barvy docílíme zálivkou roztoku síranu hlinitého, není to tedy vrozená vlastnost odrůdy. Keře vysadíme pokud možno na vlhké místo, ale i tak velké listy vypaří přes den hodně vody, proto je zapotřebí v období sucha denně zalévat. Jsou to keře náročné na půdu. Dobře kvetou a daří se jim jen v humózních, mírně kyselých výživných půdách bez obsahu vápníku. Proto je důležité při vysazování rostlin do půdy zapracovat rašelinu. V zásaditých půdách totiž trpí chlorózou, což se projeví žloutnutím a blednutím listů, keř i nedostatečně roste. K propuknutí této choroby může postačit zalévání tvrdou vápenitou vodou z vodovodu.
Odolnost odrůd vůči mrazům je také rozdílná. Většina z nich je na mráz hodně citlivá. Po namrznutí ale hortenzie většinou znovu vyraší a rozkvete. Kořeny před zimou nezapomeneme přikrýt.
Podle potřeby řezu si hortenzie můžeme rozdělit do tří skupin:
A) Hluboký jarní řez vyžaduje hortenzie latnatá, která kvete od srpna do září na nových výhoncích. Dosahuje výšky jeden až dva metry, má jemná kuželovitá květenství na dlouhých stoncích. Pokud by jste tuto rostlinu na jaře neseřezali, ztratila by tvar a po několika letech by jsme museli provádět hluboký zmlazovací řez. Tento druh je nejodolnější vůči mrazu, snese i mírné přesušení. Hluboký řez dopřejeme i její stromečkové variantě.
B) Od poloviny léta kvete na loňském dřevě hortenzie velkolistá. Mladé rostlinky časně z jara seřízneme jen mírně, odstraníme stará květenství a slabé výhony. Ty, co jsou už odumřelé seřízneme až po jejich zdravou část. Tyto odrůdy mají nejkrásnější a nejbarevnější květenství. Mohou být jednoduché i plné v barvě růžové a červené. Modré barvy docílíme zálivkou roztokem síranu hlinitého. Podmínkou kvetení je ale vždy kyselá, kyprá půda s dostatečnou zálivkou. Každých čtrnáct dnů přihnojujte tekutým hnojivem pro azalky nebo hortenzie. Tuto odrůdu můžeme pěstovat také v nádobách. Na zimu ji přeneseme do chráněného prostoru, kde přezimuje ve tmě při teplotě 5°C. Každým rokem shodí listy a koncem zimy, když zjistíme, že se pupeny začínají nalévat ji vyneseme na světlo. Ven ji stěhujeme však až po 15. květnu.
C) Do třetí skupiny patří rostliny, které vyžadují na jaře jen minimální řez. Patří sem například hortenzie drsná a hortenzie pnoucí. Zde odstraňte pouze loňská květenství a výhonky, které po celou zimu chránily nové výhonky s vrcholovými květy. V nich jsou uloženy nové budoucí květy.
