Jahodník

Jahodník, nejčastěji dvaceticentimetrová bylina, roste spíše ve vyšších polohách, nejlépe se mu daří v nadmořských výškách kolem čtyř set padesáti metrů. Preferuje chráněná, avšak kvůli velkému riziku napadení plísněmi vzdušná a slunná stanoviště, žádoucí je hluboká písčitohlinitá a humózní půda s dostatkem živin, vcelku ale vyhovuje i půda zasolená. Při velmi suchém počasí je nezbytná ranní a večerní zálivka.

Jednou plodící druhy jahodníku se vysazují na přelomu července a srpna, vícekrát plodící druhy na začátku září, do kypré půdy smíchané s kompostem. Vzdálenost rostlin od sebe závisí na odrůdě, nejčastěji však bývá spon 30 × 40 centimetrů, jamky, do nichž jsou sazenice vkládány, je žádoucí před zasazením dobře prolít vodou a po vložení sazenic půdu silněji utužit, aby nedocházelo k vymrzání rostlin. Na jednom místě se pak sazenice nechávají růst tři roky, v roce třetím pak bývá úroda největší, poté se jahodníky odstraňují a nahrazují rostlinami novými, případně odnožemi dosavadních rostlin, jež si zachovávají vlastnosti svých rodičovských rostlin.

Na jaře je třeba odstraňovat a zlikvidovat staré a napadené listy. Rostliny pak kvetou v květnu a vytvářejí přízemní růžicové listy, jsou samosprašné a pod růžicí vznikají nové kořínky, jež často odnožují. V dubnu a červenci se staré kořeny nahrazují novými. Jahodníky rostou i v zimě díky svým stálezeleným listům, tento růst je však jen nepatrný.

Plody se sklízejí nejlépe zrána, odpoledne jsou náchylnější k zapaření, sklízejí se plody zralé, jež obsahují hodně vitamínu C a železa.

Jahodník je ohrožován bílou skvrnitostí, plísní šedou, roztočíkem jahodníkovým a háďátkem jahodníkovým.

Redakce

Redakce

Redaktoři a redaktorky magazínu Kytičkování pro vás připravují atraktivní články o bydlení. Pokud byste také chtěli do magazínu přispět vlastním článkem nebo máte zájem o inzerci v magazínu, neváhejte nás kontaktovat.