Nejednoho ze čtenářů už při pohledu na titulek napadne, že se jedná o téma, se kterým přicházím v nesprávnou dobu. Nicméně tento čtenářův názor je toliko svědectvím jeho neznalosti či nedokonalé orientace se v této problematice, neboť právě nadcházející období je obdobím pro zveřejnění tohoto materiálu nejideálnějším.
Jedná se totiž o souhrn užitečných rad pro praktikující zahrádkáře, sadaře, malorolníky, velkorolníky i kulaky, kteřížto nemaje doslova do čeho rejpnout, mají nejvíce času pro seznámení se s danou problematikou a promýšlení ideální strategie, pro což se později v době zemědělských prací již času nedostává.
Tématem tohoto alespoň relativně učeného traktátu je výroba strašáka, sloužícího k ochraně úrody před nejroztodivnějším pozemským i povětrným zvířectvem, kteréžto s oblibou decimuje plody našeho snažení. A každý, kdo kdy potkal špačky na vinici, zajíce mezi mrkví či kozla v zelí, mi dá zapravdu, že takový strašák je věc veledůležitá, pokud tedy nemáte příbuzenstvo v důchodovém věku, jež je možno rovněž za stejným účelem využít, pakliže je tedy jistota či aspoň naděje, že toto nenadělá ještě větší škody než okolní divoce žijící fauna.
Přestože jsem i zákonem prosazovaného názoru, že obě pohlaví jsou si rovna (byť ve skutečnosti může se může narovnat pouze jedno z obou pohlaví a to ještě toliko pouze v omezené životní etapě – ale to jsem už zabrousil někam, kam jsem zabrousit nehodlal), považuji za vhodné vzhledem k určitým specifickým odlišnostem rozdělit tento materiál na pánskou a dámskou část, neboť to, co je pro jednu z těchto skupin zpravidla zcela zřejmé, může být pro skupinu druhou dosud naprostým tabu, a naopak, a každé z opomenutí se může člověku nechtěně krutě vymstít.
Proto tedy dvě verze. Ponechám na velectěném uvážení, zda se P. T. čtenář věnuje pouze své části či v zájmu objektivity a vzájemného porozumění si najde čas i k nahlédnutí pod pokličku toho, jaká úskalí se skrývají v tak zdánlivě banální činnosti, jakou je právě výroba strašáka, pro pohlaví opačné. A abych zabránil případnému zklamání perverzní části zahrádkářstva, avizuji již předem, že se bude jednat o pohled pouze a jenom pod pokličku a pod nic jiného!
Návod pro muže
V této části se nebudu nikterak podrobně věnovat otázkám týkajícím se používaných nástrojů a nářadí. Jednak jsou totiž muži všeobecně považováni v této otázce za praktičtější, a jednak (známe chlapy, že?) je to naprosto zbytečné. Chlapovi můžete stokrát říci, aby si šel upnout prkýnko do svěráku, a stejně ho bude raději pižlat opřené o kámen, než by udělal několik kroků navíc, stejně radši použije vrták, než by se hledal s prodlužovací šňůrou potřebnou k elektrické vrtačce a stejně bude radši stokrát řezat, než aby dvakrát měřil. Chlapi už jsou prostě takoví a této přirozenosti se nezbaví ani po mnohaletém manželství; toliko se naučí používat mimikry k oklamání své ženy, aby měli doma pokoj. Místo toho se zaměřím na z mužského pohledu maličkosti, které však v konečném důsledku mohou vést třeba až k rodinnému tornádu.
Tak předně se na výrobu strašáka hodí dvě přiměřeně dlouhé hranaté latě či slabší prkna. Vím, že je to totéž, jako mluvit do dubu, ale přesto chci alespoň zmínit, že nahrazení těchto dřevěných polotovarů obyčejnými klacky není ideálním řešením, byť se vám může v první chvíli za užití přímo z lesa doneseného a tudíž bezplatného materiálu dostat možná i manželčina ocenění. Zatímco latě se sbijí dohromady ve tvaru kříže poměrně snadno a zdárně, stloukat k sobě dva samorostlé a všelijak zprohýbané klacky zdaleka tak jednoduchým není, zejména stloukáte-li je starými zohýbanými rezavými hřebíky sekerou na kusu kamene. Riskujete tím totiž úraz způsobený neočekávaně odskočivším dřevem nebo nástrojem, a za následný pobyt ve zdravotnickém zařízení vás, „ty nemehlo a simulante“, budou doma proklínat daleko více, než za utracení těch několika korun za materiál vhodnější.
Po sbití kříže by se člověku mohlo zdát, že je nejriskantnější část práce již za námi. Ovšem není tomu tak, vážení přátelé. Největší a nejnebezpečnější úskalí je dosud ještě stále před námi.
Žádné zvíře se vám totiž samotného kříže jako čert kříže bát nebude. K tomu, aby byl váš výrobek funkční, je třeba mu zhotovit v první řadě atrapu hlavy. A tato zdánlivá drobnost přináší různých nebezpečenství habaděj. Rozhodně nedoporučuji za tímto účelem použít vydlabanou dýni, náležející vašemu dítku a používanou ke strašení v období dušiček nebo halloweenu. Dítko samotné pro vás sice bezprostředně hrozbu nepředstavuje, zaručeně však půjde se slzičkami v očích za maminkou a tato se pak v rámci zachování tepla rodinného krbu může rázem změnit v satorii, z jejíž strany lze očekávat prakticky cokoliv, od leckdy vítaného odloučení od stolu a zejména od lože až po nepříjemné zabavení vašeho kapesného, kteréžto vám tato milosrdně skýtá v nepatrné výši z vámi odevzdávané výplaty. Rovněž se ze stejného účelu nedoporučuje použití květináče se zazimovanými cibulkami květin, kuchyňských nádob, váz, polštářů a obdobných věcí, ke kterým naše drahé polovičky lnou zpravidla daleko více než my, sami se naivně označující za pány lidského rodu. Použití jedné vázy na strašákovu hlavu by klidně mohlo skončit i tak, že manželka použije v záchvatu náhlé zuřivosti jinou vázu na hlavu vaši. Proto pozor při volbě materiálu – rozhodně tuto otázku doporučuji předem konzultovat se všemi potenciálně zainteresovanými členy domácnosti.
Po zhotovení hlavy je třeba stejně důkladně promyslet, do jakého hávu strašáka odějeme. K této záležitosti je možno přistupovat značně laxně, neboť se ještě, alespoň pokud je mi známo, nestalo, aby si strašák stěžoval na svého tvůrce, že jej tento neoblékl podle poslední módy, prezentované třeba v časopise Burda. Zato použijeme-li pro jeho zahalení nejnovějšího kousku z manželčiny nákladné garderoby, bude oheň na střeše, neboť panák se vás stoprocentně před soptící ženou nezastane. Všeobecně by tedy bylo vhodnější řídit se pravidlem, že čím ošuntělejší, tím lepší. I když na druhou stranu ani tímto rozhodnutím nelze problémům zcela zaručeně předejít, neboť právě to nejroztrhanější může být oblíbeným oděvem vašeho pubertálního potomka a ten se zajisté trpně nesmíří s touto ztrátou, byť jsa rodičovstvem přesvědčován, že mu odměnou budou sladké zachráněné plody naší zahrady. Osobně bych tedy nejvřeleji doporučil v kůlně zapomenutý zimník po dávno skonavším dědečkovi. Věřte, že nikdo ze sousedů vás za takto vymóděného strážce pozemků kritizovat nebude.
Na ruce by bylo žádoucí zavěsit cokoliv, co vydává různé zvuky. Nejlépe něco chrastícího a docela obyčejného. Třeba několik starých plechovek houpajících se ve větru na provázku, dokáže rachotit dostatečně na to, aby byli odpuzeni plaší tvorové, a současně tento zvuk nepočne přitahovat lapky, kteří by se tohoto materiálu rádi zmocnili, protože i takový sociální případ vám raději uzme celý hliníkový okap ze střechy, než aby pro pár starých konzerv přes plot skočil. Nedoporučil bych naopak zavěsit na strašákova ramena puklice z manželčiny kuchyně; čím déle o sebe tyto budou rachotit a otloukat tím ze sebe email, tím hůře pro vás. A v žádném případě nelze spoléhat na to, že manželka na nic nepřijde, pokud není pravidelnou návštěvnicí zahrady. Buďte ujištěni, že na to přijde – a sice hned při prvním vaření.
Rovněž bych nedoporučil použití ani jakýchkoliv jiných propriet patřících vaší choti. Vězte, že nevzbudíte kladnou reakci, najde-li tato na zahradě na strašákovi své spodní prádlo (v kterémžto případě by vám mohlo být jistou satisfakcí alespoň pochvalné mručení ze strany sousedů, než by těmto jejich ženy zakázaly navštěvovat polnosti „toho chlíváka“), svou bižuterii, ba dokonce svou rtěnku. Poznámkou, že jste chtěli využitím těchto předmětů docílit co nejvěrnější podoby strašáka s manželkou, aby před ním skutečně v panice uprchl každý, pouze přilijete oleje do ohně. Stejně tak není vhodné dávat strašákovi hodinky a drahé šperky; těmi toliko přilákáte straky, a to nejen z živočišné, nýbrž i lidské říše.
Dodržením všech těchto zásad byste měli dosáhnout toho, že vaše pozice v rodině zůstane neotřesenou a dost možná se dočkáte i nějaké té kladné reakce. I když kdo ví, nakolik kladnou je třeba kladná reakce typu „jé, taťko, ty jsi tak šikovnej, to určitě dokážeš i vybrat žumpu…“.
Návod pro ženy
Podobně jako na muže čekají jistá úskalí při výrobě tohoto užitečného strážce zahrady i na ženy. A to jak na ženy svobodné, rozvedené či ovdovělé, tak i na ty žijící po boku toho nemehla zvaného manžel.
Úvodem bych zmínil velice důležité rady pro ženy vdané, které jsou oproti svým spoluženám osaměle žijícím přece jen v jisté nevýhodě.
A sice: stavíte-li strašáka, neměl by tento být v žádném případě dokonalejší než ten, kterého postavil nebo by teoreticky byl schopen postavit váš partner. Chlapi jsou totiž tvorové ještě horší než ženské a zejména v technických oborech těžce nesou srovnání svých „dokonalých“ výtvorů s výtvory žen. Byť jste stokrát zručnější než to vaše nemehlo líné, měla byste v zájmu rodinné pohody vyprodukovat předmět výrazně nižší kvalitativní úrovně, než jsou vaše schopnosti, nebo dát alespoň svému muži najevo, že on by svedl lepšího (kdyby se ten chcípák ráčil obtěžovat zvednout svůj línej zadek z kanape a vzít se za práci – což ale raději nebudeme hlasitě ventilovat).
Stejně jako mužům nedoporučuji obléknout strašáka do ženina norkového kožichu a plesových střevíčků, nedoporučuji ženám k jeho odění použít manželovy puntíkované či srdíčkované trenýrky. Zvířena by se vašim pozemkům sice vyhnula velkým obloukem, nikoliv však pro zděšení z neživého plašiče, nýbrž pro neutuchající smích vašich sousedů a jimi přiváděných návštěv ze širokého okolí, toužících zhlédnout tuto atrakci. Navíc by v případě špatné konstelace hvězd mohlo teoreticky i dojít k zatčení vašeho manžela policií, pokud by ho hlídka sebrala uprostřed noci coby devianta ve chvíli, kdy by se této části oděvu pod příkrovem noci zmocnil a plížil se s ní v ruce mezi zahradní vegetací.
Další doporučení již jsou společná pro veškeré něžné pohlaví.
Především bych doporučil manuálně méně zručným ženám, aby si raději samotnou kostru panáka nechaly zhotovit někým jiným a nepoužívaly různé hotové kříže, kupříkladu z „u příkopů podél cest odstavených“ božích muk, kterými sice odpudí leckterého tvora rovněž, ovšem na druhou stranu přilákají zrak místních farníků či dokonce památkářů a samotná pokuta by pak mohla svou hodnotou předčit i zachráněnou úrodu.
A asi nejpodstatnější rada pro ženy – zapomeňte alespoň v tento okamžik na své estetické cítění. Vězte, že čas jsou peníze, tedy v tomto případě čas jsou plody ovocných stromů a keřů, zelenina a jiné plody, které vám zvířectvo zkonzumuje během vašeho přemítání o vhodnosti těch kterých svršků. Pamatujte, že strašákovi, stejně jako chlapovi (což leckdy totéž jest), je docela jedno, bude-li jeho plášť o několik čísel větší, záplatovaný a barevně zcela neladící s použitou pokrývkou hlavy.
A závěrem opět pro všechny
Poté, co je výrobek hotov, je třeba se zamyslet i nad jeho umístěním. Není vhodné postavit jej do branky u plotu, neboť tím sice možná odstrašíte několik nezvaných návštěvníků, nikoliv však po úrodě prahnoucí tvory. Rovněž jeho instalace do temného zahradního zákoutí nepřinese kýžený výsledek. Váš strašák, jakkoli z estetického hlediska zcela nepřijatelný, by se měl skvět na výsluní vašich pozemků, všem (loupe)živým tvorům na očích. Jen tak docílíte jeho stoprocentního účinku.
Tedy alespoň do doby, než si ho ptactvo oblíbí a udělá si z něj přistávací rampu a pozorovatelnu.
