Lípa (Tilia)

O lípě se říkává, že rostou 300 let, 33 roků stojí a dalších 300 let odchází. Je to neobyčejně rozložitý strom, který ve stáří dosahuje výšky až čtyřiceti metrů. Po staletí se u nás těší veliké oblibě, mezi domácími dřevinami patří k těm dlouhověkým. Aby dosáhly pěkného harmonického tvaru, potřebují dostatek místa a čas, který se rovná i několika lidským generacím. Kmen má hladkou borku, která na stáří puká. Lipové letorosty mají načervenalou barvu.

Po celé naší zemi jsou rozesety ulice, náměstí i hospody, jejichž jméno je odvozeno od lip. Takové Lipnice, Lípy, Lipky, Lipovce, Lipany, nebo Pod lipkami, U lip, Lipové jsou u nás víc než běžné. Strom byl oblíbený u spisovatelů, básníků a hudebníků. Setkáváme se s ním v bájích, pověrách i výtvarném umění.

Za ochránkyně lip se považovaly bohyně lásky. V Řecku jí byla Afrodite, v německy mluvících zemích Freya a naše slovanská se jmenovala Lada. Pro Slovany se stává i jejich symbolem.

Dobrý pozorovatel si může všimnout, že lístky u těchto stromů jsou buď velké nebo malé a drobné. Jedná se o dva druhy lip, které se u nás vyskytují nejčastěji. Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) kvete asi o dva týdny dříve, listy má na hlavních žilkách ochlupené.
Lípa srdčitá, říká se jí také malolistá (Tilia cordata) silně voní, rub listu je šedivě zelený, na něm jsou rezavé chomáčky chlupů. Tyto chloupky poskytují oporu roztočům, kteří stromu poslouží jako zdravotní policie, zbavují ho různého hmyzu.

Lípy nakvétají v červnu. Květenství po dvou až pěti vyroste na dlouhé stopce s listeny. Svou intenzivní sladkou vůní láká hmyz, především včelu medonosnou. Květy jsou velmi bohaté na nektar. Také Vás zlobí medovice skapaná na okenním parapetu či zaparkovaném autě? Lípa šťávy produkuje vždy jenom ráno před šestou hodinou a potom kolem čtvrté hodiny odpolední. Ranní šťávy mají obsah cukru mezi 20 – 25 %, odpolední medovice je slaďoučká, obsah cukru je až 80 % . Plody dozrávají v září a jsou to malé kulaté oříšky po dvou až pěti na dlouhé stopce.

V parcích se můžeme setkat i s lípou stříbrnou (Tilia tomentosa). Poznáme ji podle toho, že její oříšky nejsou kulaté, ale vejčité a listy má na rubu plstnaté, šedobílé.

Lipové dřevo se využívá hlavně v řezbářství, využíváno je k výrobě hraček a loutek. Dříve se z něj vyřezávaly betlémy a sošky, které se umísťovaly v kostelích.

Tyto nádherné, mohutné stromy patří k důležitým medonosným dřevinám. Často se vysazují jako strom památný.

Lípa má výrazné léčivé účinky. Používá se při horečnatých onemocněních, kašli a zahlenění, revmatismu, urologických potížích. Čajem se vyplachují ústa při zánětlivých onemocněních ústní dutiny. Čaj ze sušeného lipového květu si můžeme dopřát až 3x denně. Nálev z květu podporuje zdravý růst vlasů.

Redakce

Redakce

Redaktoři a redaktorky magazínu Kytičkování pro vás připravují atraktivní články o bydlení. Pokud byste také chtěli do magazínu přispět vlastním článkem nebo máte zájem o inzerci v magazínu, neváhejte nás kontaktovat.