Mečík dostal své jméno vzhledem k podobnosti svých listů s římským mečem a gladiátorskou zbraní zvanou gladius. Jihoevropané však znali pouze plané druhy u oblasti Středozemí; větší nápadnější druhy mají svůj původ v jižní Africe. Ty byly poprvé přivezeny do severní Evropy před více než 250 lety – Britové a Belgičané je zkřížili, a tak vzniklo mnoho nádherných velkokvětých moderních kultivarů, jejichž obliba trvá už dlouhá léta. Menší kultivary přirozenějšího vzhledu se pěstují snadněji.
Jak pěstovat mečíky?
První hlízy vysazujte od poloviny března do poloviny dubna do dobře pohnojené půdy na slunném chráněném místě. Další dvě až čtyři sady vysazované ve čtrnáctidenních intervalech zajistí trvalou zásobu květů na celé léto. Mečíky pěstované v řezu by se měly vysazovat v řádcích 30 – 40 cm od sebe.
Ve větrných oblastech nebo na místech s lehkou půdou zasaďte hlízy hlouběji, než je obvyklé, alespoň 10 cm do země. Budou lépe odolávat větru a nebudou se vyvracet.
V době výsadby zaražte do země na návětrné straně rostliny opěrnou hůlku. Nikdy k ní nepřivazujte horní část květenství, protože by se za silného větru mohla jednoduše utrhnout.
Dva dny před ustřižením do květinové vazby mečíky důkladně zalijte. Vyberte mečíky, u nichž se dolní květy téměř otevírají, a ustřihnete je hned ráno.
Hlízy zahradních mečíků nechte v zemi přikryté černou folií do prvních mrazů, pomůžete tím zabezpečit tkáně hlíz proti houbovým onemocněním. Zmrzlé listy ostříhejte a hlízy rozprostřete kořeny vzhůru na suché mělké mísy ve vzdušné kůlně nebo garáži, aby se zbavily veškeré vody, která mohla případně zůstat na stoncích.
Mečíky se mohou množit z hlízek nebo ze semen, ačkoliv ne všech hybridy pěstované ze semen si zachovají barvu a tvar. Většina hlízek pokvete ve druhém roce, avšak některým může trvat až tři roky, než vykvetou.
