Neznám nic krásnějšího, než pohled na motýla, který právě usedl na květinu. Blíží se březen a to je doba, kdy můžeme na našich zahradách potkat první nedočkavé žluťásky. Jsou skromní, spokojit se musí s prvními květy, které u nás vykvetou. Obvykle kočičkami vrby jívy a žlutými pampeliškami.
Motýli jsou po broucích druhý největší řád hmyzu a patří ke skupině nejprobádanější. Odhaduje se, že na světě je jich až 200 000 druhů a u nás to bude kolem 3 000. Během života procházejí vývojovým cyklem – metamorfózou, který má čtyři stádia. Jsou to vajíčko, housenka, kukla a dospělec. Běžně je dělíme na denní a noční, toto dělení ale neodpovídá vědeckému systému, je však pro nás přehlednější.
Samičky kladou až několik tisíc vajíček na rostlinu, kterou se housenky živí. Jejich potravní specializace bývá na jeden, nebo několik málo druhů rostlin. Některým z nich chutnají užitkové rostliny, listy kopru, mrkve či petržele. Nenechte se vyvést z míry tím, že jsou poněkud okousané. Bez žravých housenek by nebylo krásných motýlů. Ony naopak slouží jako potrava pro spousty živočichů. Umí se při tom docela dobře pasivně bránit. Sama o sobě je už odpuzující jejich barva, zápach, nepříjemná chuť i trny či chlupy, kterými má pokryté tělo. Dospělí jedinci jsou pro zahradu přínosem a živí se většinou potravou rostlinného původu.
Chtěli byste přilákat pestré motýlky do Vaší zahrady? Připravte jim pastvu v podobě jarních a časně kvetoucích rostlin, medonosných i planých květin. I kdybyste byli na některé z nich alergičtí, vzdávat to nemusíte. K dostání jsou speciální motýlí domky a krmítka a k nim můžete přikoupit i potravu s vitamíny.
Aksamitník (neboli afrikán) a třapatka (Echiancea) jsou mezi motýly zvláště oblíbené pro svoji dlouhou dobu kvetení. Zkuste vysít ostálku, je to zdroj nektaru. Na rozchodníkovec přilákáme babočku kopřivovou a komule funguje doslova jako magnet. Sázkou na jistotu budou všechny pastelové květy s jemnou vůní.
Aksamitník
Třapatka nachová (Echinacea purpurea)
Ne každý z motýlků ale přináší lidem radost. Nechvalně známá klíněnka jírovcová nemá v Česku přirozeného nepřítele a poškozuje listy jírovce maďálu. Červivost ovoce způsobuje obaleč jablečný i švestkový. Larvy mola obilného a zavíječe moučného znehodnocují potraviny, bekyně mniška při přemnožení zničí i tisíce hektarů lesa. Nevím, jestli se o malou nápravu v našich očích může postarat bourec morušový, který je u nás domestikovaný a jehož housenka produkuje vlákno. To se potom spřádá na surové hedvábí.
Klíněnka jírovcová
Obaleč jablečný
Přesto myslím, že pod slovem motýlek si většina z nás představí krásného, křehkého a užitečného tvora.
