Možná by se mohlo zdát, že s podzimními dny ztrácí naše příroda na kráse. Ale podzimní příroda dokáže překvapovat. Převládající barvy žluté, hnědé a okrové se míchají s odstíny žluté, purpurové a červené. Oranžový nádech dá opadanému listí krásně nostalgický nádech.
Navíc příroda na svých keřích nenabízí jen úžasně vybarvené listí, ale také plody. Podzimní bobulky na keřích dokážou být stejně krásné. Mnohé z nich se dají s úspěchem zužitkovat. Těmi nejznámějšími jsou určitě plody plané šípkové růže, šípky.
Už lidé v pravěku je sbírali a sbíráme je i my, dnes. Dokonce stále stejným způsobem. Celé věky se již lidé prodírají mezi trnitými větévkami keřů, aby je obrali o jejich červené svítivé plody. Ti z nás, kteří nejsou mistry ve sbírání šípkových plodů se vyzbrojí silnými rukavicemi a starou bundou, která má hladký povrch. Trny po ní budou snadněji klouzat. Šikovnější sběrači si mohou zkusit vyrobit malý zlepšovák, k ostrým nůžkám přinýtují šikovnou plechovou kapsičku, se kterou jde sběr jedna radost.
Sbírat budeme jen kvalitní, dobře vyzrálé nepoškozené plody a stihnout to musíme ještě před příchodem prvních mrazíků. Pokud šípky mráz přejde, jsou vodnatější, daleko hůře se suší a my navíc přijdeme o velkou část prospěšných látek. Sušit je nejlépe asi v dvoucentimetrové vrstvě, pokud počasí nedovoluje nechat je prosychat na slunci, můžeme použít i teplo umělé. Pozor musíme dávat na teplotu. Pokud by přesáhla 50°C, plody by zčernaly a staly se nepoužitelnými. Je známo, že šípky jsou bohatým zdrojem vitamínu C. Ten je dále ještě doprovázen dalšími biologickými látkami, které jeho účinek násobí. Dobrou zprávou je i to, že neobsahuje žádné látky, které by byly škodlivé při dlouhodobém užívání. Dobrý čaj si můžete dopřát kdykoli.
Jako zpestření jídelníčku se hodí šípková marmeláda, která je ovšem na výrobu dosti složitá. Nepoužívá se běžně k namazání na pečivo nebo palačinky, ale spíš na dozdobení pokrmů stejně jako brusinky. Vaří se z tvrdých a zralých šípků, které omyté a zbavené slupek, jadérek i chloupků vaříte doměkka. Hmotu potom prolisujete přes síto a odeberete zbylé tvrdé části. Zvážíte, odměříte cukr a znova vaříte, dokud neodpaříte potřebné množství vody, aby marmeláda měla požadovanou konzistenci. Jednou jsem tento proces viděla a před hospodyní se s úctou skláním. S výrobou začala v pět hodin ráno a poslední nádobí domyla večer v sedm.
My, co nechceme trávit pěkné podzimní dny v kuchyni u sporáku, si uvaříme aspoň dobrý šípkový čaj. I tady je ovšem důležité dodržet určitá pravidla. Vitamín C, který je v plodech obsažen, je termolabilní. Znamená to, že se vysokou teplotou ničí. Navíc, se všemi drogami je důležité ohleduplné zacházení.
Při přípravě šípkového čaje můžete postupovat tak, že omyté plody rozdrtíte a necháte je louhovat ve vlažné vodě jeden den. Čaj potom zahřejete na teplotu ne víc, než 30°C a teplý pijeme. Takto připravenému nápoji se nevyrovná žádný pytlík v krabičce zakoupený v marketu, byť by měl sebekrásnější obal. A pokud jste mlsní, stejně jako já, doslaďte si čaj lžičkou dobrého medu.
