Příprava dřeva na zimu není jen otázkou síly a výkonného nářadí. Důležitá je správná technika, bezpečnost při práci i následné skladování. Dobře nařezaná a rozštípaná polena totiž nejen usnadní manipulaci, ale především rychleji vyschnou a budou lépe připravena k topení.
Než nastartujete pilu, zkontrolujte její stav
Ať už čeká na zpracování několik polen, nebo větší zásoba kulatiny, práce by měla začít kontrolou motorové pily. Základem je ostrý a správně napnutý řetěz. Příliš volný může být nebezpečný, příliš napnutý zase zbytečně zatěžuje pilu a její součásti.
Správně nastavený řetěz přiléhá ke spodní části vodicí lišty, zároveň by se však měl po uvolnění brzdy dát rukou posouvat. S řetězem manipulujte pouze při vypnutém stroji a používejte pracovní rukavice. Napnutí je vhodné ověřovat nejen před zahájením řezání, ale také průběžně během práce.
Moderní motorové pily mohou být vybaveny beznástrojovým napínáním řetězu, které celý úkon zjednodušuje. Samotný princip kontroly se však nemění bez ohledu na to, zda pracujete s akumulátorovým, elektrickým nebo benzinovým strojem.
Kulatina musí při řezání pevně držet
Stejnou pozornost jako pile je potřeba věnovat pracovnímu prostoru. Kmen nebo poleno se během řezání nesmí nekontrolovaně pohybovat či odvalovat. Ideální je použít stabilní kozu na dřevo nebo jinou vhodnou podpěru, která zároveň umožní pracovat v pohodlnější poloze.
Při řezání dřeva položeného na zemi hrozí kontakt řetězu s hlínou, kamením nebo pískem. I krátké zavadění o zem může ostří výrazně otupit.
U delší kulatiny proto pomůže předem vyznačit místa jednotlivých řezů. Kmen lze nejprve proříznout pouze zčásti, následně jej otočit, znovu bezpečně zajistit a řezy dokončit z druhé strany. Řetěz se díky tomu nemusí přibližovat až k zemi. Vždy je však nutné postup přizpůsobit konkrétní situaci a doporučením výrobce pily.
Ochranné pomůcky mají smysl i na vlastní zahradě
Motorová pila patří mezi nástroje, u kterých se bezpečnost rozhodně nevyplatí podceňovat. To platí i tehdy, pokud ji vytáhnete pouze několikrát za rok.
K základní výbavě patří ochrana očí a sluchu, pevné pracovní rukavice, vhodná obuv a kalhoty s ochranou proti proříznutí. Podle typu prováděné práce je namístě také ochranná přilba. Konkrétní požadavky na ochranné vybavení je vždy vhodné ověřit v návodu k používanému stroji.
Při práci je důležitý také dostatek prostoru, stabilní postoj a soustředění. V bezprostředním okolí řezání by se neměly pohybovat děti, domácí zvířata ani další osoby, které se na práci nepodílejí.
Po pile přichází na řadu štípací sekera
Nařezáním kulatiny příprava paliva zpravidla nekončí. Větší polena je potřeba rozdělit na menší kusy, které se lépe přenášejí, skládají a především rychleji vysychají.
Pro tento účel slouží štípací sekera s klínovitě tvarovanou hlavou. Dřevo se štípe ve směru vláken a pokud už je v polenu viditelná přirozená prasklina, vyplatí se jí využít. Poleno musí stát na stabilním a dostatečně pevném špalku nebo jiné vhodné podložce.
U mohutnějších, tvrdších či houževnatějších kusů může přijít ke slovu štípací klín. Ten se postupně zatlouká do dřeva a pomáhá jej rozdělit. K zatloukání je nutné používat pouze nástroj, který je k tomu výrobcem určen. Ne každá zadní část sekery totiž může bezpečně nahrazovat kladivo.
Zvláštní kapitolou jsou sukovitá polena, která mohou klást značný odpor. Místo opakovaných silových úderů může být v některých případech praktičtější zvolit jiný způsob zpracování vhodný pro daný kus dřeva.
Velikost polen ovlivňuje rychlost vysychání
Rozměry připravovaného dřeva by měly odpovídat nejen velikosti kamen či krbu, ale také způsobu skladování. Čím větší plochu dřeva vystavíme proudícímu vzduchu, tím snáze může odcházet vlhkost. Proto je vhodné dřevo rozštípat co nejdříve po zpracování.
Doba potřebná k vyschnutí se výrazně liší podle dřeviny, velikosti polen a podmínek. Měkké dřevo, například smrk či borovice, může za příznivých podmínek vyschnout přibližně během 6 až 12 měsíců. Bříza nebo javor obvykle potřebují více času, často kolem 12 až 18 měsíců. U buku lze počítat zhruba s 18 až 24 měsíci a dub může vyžadovat dva až tři roky.
Tyto údaje jsou pouze orientační. Rozhodující není počet měsíců ve dřevníku, ale skutečný obsah vlhkosti ve dřevě. Praktickou pomůckou je proto vlhkoměr, kterým lze stav zásoby před topnou sezonou jednoduše zkontrolovat.
Bez správného skladování přijde část práce vniveč
Čerstvé dřevo potřebuje především proudění vzduchu. Polena by proto neměla ležet přímo na zemi, kde mohou přijímat další vlhkost. Vhodné je jejich uložení na rošt, paletu nebo jiný podklad.
Zásoba by měla být chráněná před deštěm a sněhem, zároveň ji ale není dobré neprodyšně zakrýt ze všech stran. Ideální dřevník nebo přístřešek chrání dřevo shora, ale umožňuje volné proudění vzduchu kolem polen.
Příprava palivového dřeva tak nekončí posledním úderem sekery. Dobře udržovaná pila usnadní řezání, správně zvolená sekera pomůže s dělením polen a vhodné skladování se postará o jejich postupné vyschnutí. Teprve kombinace bezpečné práce, správné velikosti polen a dostatečného času na proschnutí vytvoří kvalitní zásobu paliva připravenou na další topnou sezonu.
Zdroj/foto: Hedvika Přibová, STIHL, AI
