Inkové v Peru zasvětili slunečnice slunci, jehož kněžky nosily koruny z ryzího zlata v podobě slunečnice. Právě udivující podobnost slunečnice se stylizovaným znázorněním slunečního kotouče dala rostlině její jméno.
Slunečnice je nejen ozdobná, ale i velmi užitečná. Listy se používají jako krmivo pro zvířata a z korunních lístků lze získat barvivo. Kvalita slunečnicového oleje na smažení je rovna oleji olivovému a svým způsobem ho i převyšuje, protože nemá žádnou příchuť. Olej se také používá na mazání jako přísada do mýdel a při výrobě barev. Olejové pokrutiny slouží v zimě jako krmivo pro dobytek a drůbež a semena se mohou jíst pražená nebo se z nich může mlít chlebová mouka. Nepříliš známo je i to, že z nich po upražení a rozemletí můžete připravit nápoj, o kterém se tvrdí, že se svou chutí podobá kávě.
Jak si vypěstovat slunečnici
Semena slunečnice by se měla vysévat do úrodné, dobře propustné půdy na slunné místo a do skupinek po dvou až třech. Skupiny by měly být od sebe asi 60 cm. V každé skupině pak nechte nejsilnější semenáček.
Působivá květenství slunečnic mohou mít až 30 cm v průměru. Větší naději na vypěstování takových obrů, kteří by kvetli v srpnu, budete mít, vysejete-li semena v dubnu. I když se slunečnice mohou přesazovat, rostliny narostou větší, pokud se vysévají přímo na místo. Jak porostou, vyvazujte je k tyčce, aby se nezlomily za větru či prudkého deště, kdy voda na listech může rostliny ohnout k zemi.
Mladé slunečnice dostatečně chraňte před plži a králíky, kteří je mají zvlášť v oblibě. Kolem rostlin poházejte granule proti plžům a kolem každé rostliny zapusťte do země drátěné pletivo, které zamezí narušení povrchu a vyvrácení rostlin.
Ačkoliv je slunečnice rostlina, která má ráda hlavičku na výsluní, její kořeny snesou vlhké podmínky. Schopnosti slunečnic čerpat vodu můžete využít a jejich skupiny vysadit na vlhká místa u zdí a plotů. Jejich schopnost natahovat vláhu je tak veliká, že se v Nizozemí vysazují k vysoušení podmáčené půdy.
