Stevia rebaudiana je subtropický keř, jeden z více než 150 druhů rostlin typu stevia. Do Evropy se dostal v šestnáctém století, kdy španělští dobyvatelé zjistili, že je domorodci používán ke slazení. Domovinou rostlinky je Paraguay.
Tady ji od nepaměti používali indiáni kmene Guarani jako sladidlo i lék. Česky se této rostlině říká sladká tráva, stevie cukrová nebo medové lístky. Všechny názvy vyjadřují hlavní vlastnost této byliny – skutečně sladkou chuť.
Ta není způsobena jako u řepného nebo třtinového cukru sacharozou, ale glykosidy, kterým říkáme steviosid. Steviosid je bílá, krystalická látka, kterou obsahuje nať i listy byliny.
Ty nabízejí až třistakrát vyšší sladivost než cukr. V usušených lístcích to bývá kolem 6-8%.
Listy stévie se výborně hodí pro hubnoucí kůry, mají prakticky nulovou energetickou hodnotu. Bez problémů ji mohou užívat i lidé s fenylketonurií, doporučuje se i diabetikům, obézním lidem a osobám s vysokou kazivostí zubů. Její velkou výhodou je sladká chuť, která není doprovázená chuťovými dozvuky, jako je tomu u umělých sladidel. Tuto sladkou chuť však vykazují jen dva druhy stévií. Dále rostliny obsahují proteiny, oleje, minerály, stopové prvky a širokou škálu vitamínů. Přestože paraguayská vláda pečlivě bylinu chrání před vývozem, začíná být její pěstování doslova hitem nejen v Evropě, ale i Japonsku, Číně, Koreji, USA i Vietnamu. Rychle se šíří nejen pro svou sladkou chuť, ale i pro dobrý vliv na zdraví člověka. Původně byla rostlinou jednoletou, dnes máme i formy víceleté.
Pěstování stevie
Dorůstá výšky 50 – 100 cm, zdobí ji drobné, sytě zelené lístečky, které jsou vstřícně kopinaté. Kvítky jsou drobné, bílé, vytvářejí jemné okolíky.
Pěstování není složité, dopřejte jí hojnou zálivku, umístění nejlépe na východní straně okna a velice důležitý je dostatek světla a tepla. Ten má velký vliv na tvoření sladkých látek v rostlině. Na zimu ji odneste do pokoje. Lépe než semínky se množí odnožemi a zelenými řízky. Nať se 2 – 3× ročně seřezává, může se sušit, mrazit, mladé lístky se hodí do ovocných salátů. Rostlina znova brzy obrazí novými lístky. Přezimuje trsem kořenů, které se na jaře dají rozdělit.
Podle dostupných studií se jeví jako bezpečná a doporučená pro děti. V zahraničí se pomocí sladidla vyrábí žvýkačky, limonády, zubní pasty, DIA kompoty, marmelády a zavařeniny. Nebyl na ni zaznamenán žádný případ alergické reakce.
Použití stevie
Stévie uklidňuje pokožku při poštípání hmyzem, snižuje únavu a únavový syndrom, je vynikající na hojení ran, nezanechává jizvy. Žvýkáním lístků potlačíme pocit hladu, sladká chuť vydrží v ústech velmi dlouho. Omezuje tvorbu zubního plaku a zubního kamene. Ústní voda ze stévie se používá proti paradentóze, preventivně působí proti zánětům dásní, aftům, infekcím v dutině ústní.
Rostlinku si v jarních měsících můžeme koupit v obchodech s květinami, sušené lístky seženeme v prodejnách se zdravou výživou. K dostání jsou sušené i práškové extrakty.
Velkým pomocníkem se jeví i pro hyperaktivní děti, ty velmi citlivě reagují na výkyvy hladiny glukózy a umělá sladidla jim škodí víc, než dospělým.
Nejjednodušší použití – dva čerstvé lístky stévie necháme vyluhovat s některým z čajů, můžeme dokyselit citrónem. A pokud byste si na změnu sladidla zatím netroufali, můžete cukr se stévií kombinovat.
