Třešeň je strom dorůstající výšky až patnáct metrů, jemuž se u nás daří nejlépe na mírných jižních svazích v nadmořských výškách do čtyř set metrů. Dobře se jí daří na sušších místech, při nadměrných srážkách totiž její plody praskají a tím se zhoršuje sklizeň.
Třešeň potřebuje hlinitou a dobře propustnou půdu, její kořeny jsou maximálně půldruhého metru hluboké. Rané odrůdy se sázejí do suché půdy, pozdní odrůdy pak lépe snášejí půdu vlhčí a hlubší. Citlivá je na přílišné vápnění, jež u ní vyvolává žloutenku, špatně snáší mráz. Nejlépe jí vyhovují volná prostranství s dostatkem slunce.
Rané odrůdy kvetou již v dubnu a ke zrání dochází koncem května, pozdní odrůdy dozrávají v půli července.
Jedná se o stromy cizosprašné, je tedy záhodno pěstovat spolu aspoň dvě odrůdy, aby došlo ke správnému opylení.
Třešně je potřeba prořezávat nejpozději ve třech letech, protože koruny s příliš ostrým úhlem větví trpívají jejich odumíráním a následným napadáním škůdci a chorobami. Větve silnější než tři centimetry se však neprořezávají, protože se u třešně špatně zacelují větší řezy. V létě se odstraňují svisle rostoucí výhony, po sklizni se pak provádí udržovací řez. Pokud je potřeba řez zmlazovací, je třeba rok předem strom dobře zalévat a hnojit, aby měl tento lepší podmínky pro přežití.
Třešně se sklízejí nepřezrálé a ještě tuhé, sklizeň je možná v průměru po dobu osmi týdnů, v závislosti na vnějších podmínkách.
Polibky pod rozkvetlou třešní jsou možné kdykoliv, nejobvyklejší jsou ale na prvního máje.