Výsev rané zeleniny

Po zimním odpočinku my, zahrádkáři, už s netrpělivostí čekáme, až půda oschne, bláto se přestane lepit na boty a budeme moci konečně vstoupit do zahrádky.

Půdu je nutné nejdřív na výsev připravit. Nejdříve ji urovnat, případně i přihnojit, hráběmi hnojivo dobře zapracovat. Potom je vhodné ji zhruba dva dny nechat odpočívat. Když teplota dosáhne kolem 10°C a dovolí počasí, je možné začít vysévat nejranější druhy zeleniny. Patří mezi ně například hrách, cibule, černý kořen, mrkev, petržel, ředkvičky nebo šťovík.

HRÁCH ZAHRADNÍ SETÝ

Jako zeleninu pěstujeme na zahrádkách většinou nejčastěji hrášek dřeňový. Jeho nezralá, sladká semena chutnají hlavně dětem, můžeme ho mrazit i konzervovat. Jeho vegetační období je velmi krátké, semena se v takzvané optimální zralosti nacházejí jen několik dní. Pěstujeme ho z přímého výsevu v teplejších oblastech od poloviny března, jinak od počátku dubna. V řádcích se rostliny sázejí 4 – 6 cm od sebe, v hloubce asi 5 cm. Meziřádková vzdálenost je 20 – 30 cm. Po výsevu ho zalijeme.  Hrách potřebuje dostatek vláhy, ale ne těžkou a přemokřelou půdu. Nejvíce mu vyhovují středně teplé oblasti. Při dobrých podmínkách vyklíčí za 7 – 9 dní.

ŘEDKVIČKA

Je jednou z nejranějších zelenin. Má ráda středně těžkou až lehkou půdu s obsahem humusu a  mírnou, stálou vlhkost. Vegetační období je docela krátké, bývá 40 – 50 dní. Při časném jarním pěstování je důležité rychlé ohřívání povrchové vrstvy půdy. Použít ji můžeme i jako takzvanou předplodinu – před hlavními druhy zeleniny, meziplodinu i plodinu následnou. Vyséváme ji co nejdříve, až do dubna. Hloubka výsevu je asi 1 cm a po vzejití vyjednotíme jednotlivé rostliny na 5 cm. Nezapomeneme zalévat a opatrně okopávat. Rané odrůdy ředkvičky již později nevyséváme, mají tendenci vybíhat do květu.

MRKEV OBECNÁ

Vyhovuje jí lehčí, nevysychavá půda zásobená vápníkem. Semena vyséváme brzy na jaře, většinou hned, jak oschne půda, klíčí už při teplotě 3 – 4°C.Pozdní mrkev pro podzimní sběr zasadíme v květnu. Vyséváme mělce do řádků 30 cm vzdálených od sebe. Klíčit začíná za dva až pět týdnů. Jednotit ji můžeme ve fázi tří až čtyř lístků. Nadměrné množství dusíku v půdě může mít za následek zvýšení obsahu dusičnanů v kořenech. Proto společně s dusíkatými hnojivy použijeme i hnojiva fosforečná a draselná, čímž se zabrání hromadění dusitanů. Také se zlepší jakost mrkve.

PETRŽEL KOŘENOVÁ

Dobře se jí bude dařit i na mírně chladnějších stanovištích, zajistíme jen dobře strukturovanou půdu. Rané odrůdy vyséváme přímo na záhon časně z jara, využijeme tím i první jarní deště. Pokud je sucho, půdu ještě před sázením svlažíme. Sejeme do řádků vzdálených 30 – 40 cm, do hloubky 1 – 2 cm. Po vzejití protrháme. Velmi důležitá je závlaha, podporuje růst a vývoj a nejvíce je jí zapotřebí v červenci a srpnu.

CIBULE KUCHYŇSKÁ

Nejlépe jí vyhovují teplá a chráněná stanoviště. Nevhodné jsou těžké a studené půdy. Na zahrádce si ji pěstujeme především pro získání časné jarní cibulky se zelenou natí. Pěstovat můžeme ze sazečky i z přímé setby, tady je velmi důležité, aby byla zasazena co nejdříve. Meziřádková vzdálenost je 25 – 30 cm a po vyjednocení by rostliny měly být od sebe 5 – 10 cm. V případě potřeby zaléváme a okopáváme. Sazečka pro vypěstování kvalitní zelené korunky může mít i větší průměr než na pěstování suché cibule a to 1,5 – 2 cm. Když doroste konzumní velikosti, můžeme ji začít používat a nesklizenou necháme dozrát a narůst na suchou cibuli.

ČERNÝ KOŘEN

Jeho oficiální název je hadí mord španělský. První rok vytvoří válcovitý kořen, který je silný 3 – 4 cm a 30 – 40 cm dlouhý. Druhým rokem se vyvíjí květní lodyha. Daří se mu v kypré půdě s dostatkem živin a humusu. Naopak nesnáší přemokřelé půdy, které jsou čerstvě hnojeny chlévskou mrvou. Není náročný na klimatické podmínky. Nevymrzá, je odolný vůči nízkým teplotám, dobře přezimuje. Půda musí být velmi dobře a hluboko propracovaná, bez hrudek a kamení, které by nám později vytvářelo deformované kořeny. Černý kořen se pěstuje z přímého výsevu do urovnané, kombinovaným hnojivem prohnojené půdy. Osivo vyséváme v březnu do řádků 30 – 40 cm od sebe do hloubky 3 – 4 cm. V chladnějších podmínkách sít můžete i v červenci a srpnu s tím, že kořeny sklidíme následující rok. Semena klíčí poměrně dlouho a záhon se zavlažuje jen za suchých dní. Větší úrodu poskytuje v teplých oblastech.

Redakce

Redakce

Redaktoři a redaktorky magazínu Kytičkování pro vás připravují atraktivní články o bydlení. Pokud byste také chtěli do magazínu přispět vlastním článkem nebo máte zájem o inzerci v magazínu, neváhejte nás kontaktovat.