Rozbitá televize, vytopený byt nebo ukradené vybavení domácnosti mohou znamenat škodu za desítky tisíc korun. Někteří lidé se však snaží pojistnou událost přikrášlit, případně ji rovnou zinscenovat. Pojišťovny přitom mají stále více možností, jak podezřelé okolnosti odhalit.
Když stará televize „spadne“ právě po uzavření pojistky
Pojištění domácnosti má pomoci v situacích, kdy člověka zasáhne nečekaná škoda. Praxe likvidátorů ale ukazuje, že vedle skutečných nehod se objevují také případy, kdy se klient pokusí událost upravit ve svůj prospěch. Někdy přidá k reálně poškozeným věcem další předměty, jindy se snaží získat náhradu za škodu, která vznikla úplně jinak.
Typickým terčem podobných pokusů bývá elektronika. Starší televizor, notebook nebo mobilní telefon náhle poškodí voda, spadne na zem či přestane fungovat po údajné elektrické poruše. Podezření může vzbudit například situace, kdy ke škodě dojde krátce po sjednání nebo rozšíření pojištění, případně když popis události neodpovídá charakteru poškození.
Likvidátor se proto nezabývá jen cenou zničené věci. Posuzuje také její stáří, způsob vzniku škody, fotografie, servisní zprávy a další dostupné podklady.
Vytopení, které se odehrálo trochu jinak
Zajímavé příběhy vznikají také kolem škod způsobených vodou. Prasklá hadička u pračky, porucha vodovodního potrubí nebo přetečená vana patří mezi běžné nehody. Pokud však někdo záměrně upraví okolnosti tak, aby událost spadala do pojistného krytí, může už jít o pokus o podvod.
Stopy po vodě přitom dokážou o skutečném průběhu události mnoho napovědět. Rozsah poškození podlahy, nábytku a stěn by měl odpovídat množství uniklé vody i době, po kterou měla havárie trvat. Nesrovnalosti mezi tvrzením klienta a skutečným stavem proto mohou být poměrně nápadné.
Podezřelé může být i opakování podobných škod. Pokud se u jednoho člověka pravidelně ničí drahá elektronika, opakovaně dochází k haváriím nebo mizí hodnotné předměty, pojišťovna může historii událostí prověřovat podrobněji.
Ukradené věci, které možná nikdy neexistovaly
Samostatnou kapitolou jsou krádeže a vloupání. Při skutečném vykradení domácnosti může vzniknout vysoká škoda a majitel si nemusí pamatovat každý odcizený předmět. Problém nastává ve chvíli, kdy se seznam začne rozrůstat o věci, které doma nebyly nebo měly výrazně nižší hodnotu.
Někdo například uvede dražší model televizoru, než skutečně vlastnil, jiný přidá fotoaparát, hodinky či další elektroniku. Čím vyšší požadovaná náhrada je, tím důležitější bývá schopnost doložit existenci a hodnotu majetku. Pomoci mohou účtenky, faktury, fotografie domácnosti, záruční listy nebo jiné doklady.
Samotná absence účtenky samozřejmě automaticky neznamená podvod. U starších věcí je běžné, že doklady už majitel nemá. Pokud se však sejde více nesrovnalostí, mohou se stát důvodem k podrobnějšímu šetření.
Fotografie a digitální stopy dokážou prozradit překvapivě mnoho
Představa, že pojišťovna pouze přečte formulář, prohlédne několik snímků a odešle peníze, je dávno překonaná. Při šetření lze porovnávat dokumentaci, historii škod, údaje o konkrétních výrobcích i další informace související s událostí.
Problém mohou způsobit dokonce samotné fotografie. Pokud klient použije starší snímek, obrázek z internetu nebo dokumentaci z jiné události, digitální a vizuální nesrovnalosti mohou pokus o klamání odhalit. U závažnějších případů může následovat důkladnější prověřování.
Přikrášlení škody se nemusí vyplatit
Hranice mezi nepřesným odhadem a vědomým podvodem je důležitá. Člověk nemusí přesně znát cenu deset let starého nábytku a po stresující události může některé okolnosti popsat nepřesně. Něco jiného je však úmyslné vymyšlení škody, její zinscenování nebo požadování náhrady za majetek, který poškozen nebyl.
Pojistný podvod není chytrým způsobem, jak si „vzít zpět“ zaplacené pojistné. Může vést ke krácení či odmítnutí plnění a podle okolností mít i právní následky. Pro majitele domácnosti je proto nejbezpečnější jednoduché pravidlo: škodu co nejlépe zdokumentovat, uchovat dostupné doklady a pojišťovně popsat událost tak, jak skutečně proběhla.
Zdroj/foto: Michal Malý, AI
