Autor:Redakce

Vrbina je vytrvalá a otužilá rostlina z čeledi prvosenkovitých, dorůstající od několika centimetrů až po půldruhého metru, a má dohromady asi stošedesát druhů vyskytujících se hlavně na severní polokouli. Tu roste vzpřímeně a tu se plazí a pozná se podle matně zelených vejčitých až kopinatých listů a žlutých květů, jednotlivých či tvořících hrozen, okolík či …
Pokračovat ve čtení Vrbina

Mečík je u nás známá hlíznatá rostlina s mečovitými listy a klasovitým květenstvím. Pochází především z jihu Afriky, kteréžto odrůdy byly a jsou šlechtěny, nebo také přímo od nás ze střední Evropy. Preferuje písčitohlinitou půdu bohatou na živiny a slunná stanoviště, nedaří se mu naopak v půdě suché, těžké a zamokřené a na příliš větrných …
Pokračovat ve čtení Mečík

Ocún je prudce jedovatá hlíznatá rostlina příbuzná liliím, jež roste divoce ve střední a jižní Evropě a v severní Africe. Na podzim připomíná kvetoucí šafrán, liší se však od tohoto počtem tyčinek v květech a rovněž tím (což ale preventivně rovnou alibisticky nedoporučuji testovat), že šafrán jedovatý není. Rozlišujícím znakem může být též to, že …
Pokračovat ve čtení Ocún

Ostřice šáchor je čtyřicet až osmdesát centimetrů vysoká rostlina vyžadující vlhkou a občas zaplavovanou vápenitou půdu bohatou na živiny. Žádoucí jsou pro ni i slunné nebo polostinné lokality především v teplých oblastech. Ostřice šáchor tvoří volné trsy a její listy jsou volně sehnuté zelené, kopinaté a drsné. Květem je pak trojhranná lodyha nesoucí vakovité klásky, …
Pokračovat ve čtení Ostřice šáchor

Mandloň pochází z Číny a Střední Asie a nejlépe prospívá na mírných na jih orientovaných svazích v nadmořské výšce do tří set metrů. Dobře se jí daří především ve vinohradnických oblastech, kde dorůstá až šestimetrové výšky, dobře se jí vede u zdí i ve tvaru keře. Jedná se o teplomilnou rostlinu, vyžadující průměrnou roční teplotu …
Pokračovat ve čtení Mandloň

Velikonoční kaktus, rostlina z čeledi kaktusovitých, pochází z Brazílie a vzhledově připomíná kaktus vánoční. Rozmnožuje se řízkováním v době po odkvetení a k zakořenění potřebuje pětadvacetistupňovou teplotu. K růstu následně vyžaduje dostatek rozptýleného světla a letní teploty kolem dvaceti stupňů, v zimě se spokojí i s teplotami od deseti stupňů. V době růstu potřebuje navíc …
Pokračovat ve čtení Velikonoční kaktus

Spartina je na slunných až polostinných stanovištích rostoucí rostlina, jež ke svému životu vyžaduje vlhkou či přímo mokrou půdu. Dorůstá výšky až půldruhého metru a rozrůstá se pomocí krátkých výběžků, jež je při pěstování třeba včas odstraňovat, dokáže vytvářet i souvislé porosty. Má zelené listy s ostrými hranami a žlutým proužkem na okraji, jež jsou …
Pokračovat ve čtení Spartina

Ořešáky jsou stromy, které preferují lehkou, propustnou a sušší půdu s dostatkem vápníku na nejvýše položeném místě pozemku, mají rády slunce, ovšem s výjimkou květů vcelku dobře snášejí i mráz. Mají mohutný kůlovitý kořen pronikající do velké hloubky, přičemž čím hlouběji kořen proroste, tím déle strom vydrží, zpravidla více než celé století. Výška je však …
Pokračovat ve čtení Ořešák

Šafrán pochází z Malé Asie a jeho velkokvěté formy byly později vyšlechtěny v Holandsku. Podle doby kvetení se jeho formy dělí na jarní a podzimní; ty prvně zmíněné kvetou od února do konce dubna, druhé pak v září až říjnu. Šafrán snáší dobře lehčí humózní půdu, jež má být v létě suchá a na jaře …
Pokračovat ve čtení Šafrán